Akné – co ho způsobuje a jak ho léčit?

Akné – co ho způsobuje a jak ho léčit?

Problémy jsou s naším životem spojeny doslova neustále. Pokud v tomto směru budeme konkrétní, máme problémy třeba ve škole, v práci, ale stejně tak i s naším zdravím. Pokud odrosteme, jsou to problémy s naším pohybovým aparátem. Pokud jsme však mladí, je to akné. Tímto problémem si dnes prošel skutečně každý. Pojďme se tedy společně podívat na to, o co se jedná, jaké jsou příznaky, ale stejně tak i možnosti případné léčby.

Co je akné?

Na úvod musíme rozhodně říci, co vlastně akné jako takové je. Primárně se jedná o chronické onemocnění kůže, které se objevuje nejčastěji v období puberty. V tomto ohledu je třeba říci, že podobnými problémy trpí i 100 populace v daném věku. Jedná se o zánětlivé onemocnění, vlivem kterého vzniká drobný vřídek. A to nejčastěji v oblasti obličeje, v oblasti ramen, ale stejně tak i v oblasti dekoltu.

Důvod vzniku takových vřídků je poměrně jasný, jelikož právě zde jsou zaníceny vývody mazový žláz. Tím jsou uzavřeny a onen kožní maz, která nemá kudy odtékat, vytváří onen kosmetický problém. Ten nejčastěji odezní za pár dní, a to bez jakýchkoliv dalších projevů. Výrazné problémy s akné ale mohou zanechat také drobnější jizvičky.

Jak jsou hlavní příčiny?

S daným problémem logicky souvisejí také různé příčiny. Ty mohou být skutečně různé. Pokud ale budeme konkrétní, je třeba říci to, že mezi nejznámější příčinu patří právě věk a s ní spojená hormonální aktivita. A to hlavně s cykly, které se začínají objevovat v době puberty. Vliv na vznik ale může mít také podráždění kůže, nebo různý stres, vlivem kterého se zvyšuje množství adrenalinu a tak dochází ke vzniku daným problémům. Podobně je to i v případě používání anabolických steroidů, různých léčiv, nebo amfetaminů.

A zatímco výše zmíněné možnosti můžeme ovlivňovat, jsou i důvody, jako je třeba dědičnost, kterou zkrátka neovlivníme. Pokud tedy rodiče i ve svém dospělém věku trápí tento problém, budeme ho mít také. Naštěstí ale existují různé metody léčby.

Jak akné léčit?

Ideální jsou samozřejmě různé přípravky určené pro lokální použití. Může se jednat o krémy, roztoky, nebo třeba různé pudry. Ty jsou nejběžnější metodou pro použití v domácích podmínkách. U lékaře se poté můžeme setkat třeba s léčbou, kdy nám jsou pod kůži vpichovány látky, které eliminují tvorbu kožního mazu a tím předcházejí daným problémům. Poslední možností, která je s těmito problémy spojena, je určitě léčba pomocí laseru. Při ní dochází ke stimulaci určitého místa, kdy vznikají nové buňky, které přispívají k lepší kvalitě pokožky a vzniku kolagenu. A to jsou faktory, které ovlivní právě vznik daného akné. Samozřejmě i tato metoda musí být aplikována výhradně u lékaře. Důvod, proč je vhodná je i ten, že se výrazně podepisuje na zdraví naší pokožky z obecného hlediska, a tak je doporučována i při dalších problémech.

Jak probíhá asistovaná reprodukce?

Jak probíhá asistovaná reprodukce?

Dnešní doba jde neustále kupředu, s čímž souvisí i to, jaké lékařské metody dnes vznikají a jakých vlastně můžeme v daném směru využívat. Pokud budeme konkrétní, je jednou z množností asistovaná reprodukce. To je záchranou pravšechny páry, které nemohou mít své vlastní děti. Proto stačí dojít za lékařem a ten se o vše postará. Pojďme se tedy podívat na to, co můžete čekat i vy.

Vše začíná přípravou

Je jasné, že celý proces může být náročnější hlavně s ohledem na to, jak v lidském těle pracují hormony. Hlavně to platí u žen. S tím souvisí také psychika ženy, a tak je vše důkladně sledováno. V případě potřeby může dojít také ke stimulaci vaječníků pomocí dodaných hormonů. Tím dojde k tomu, že se celý cyklus nepřiblíží k nežádoucí ovulaci. V rámci toho mohou být odebrány vajíčka. Celý proces hormonální přípravy může trvat 7 – 21 dní, a vše záleží hlavně na konkrétních situacích a samozřejmě i podmínkách, které souvisí s ženou.

Následně už může dojít k tomu, že jsou odebírána vajíčka. Jedná se o zákrok, který trvá asi 10 minut a žena je během něho v celkové anestezii. S daným zákrokem souvisí i to, že v daném dni jsou využívány i mužské spermie. Tedy pokud je dává otec. Pokud ne, jsou vyzvednuty ze spermobanky.

Samotné oplodnění

Následně proběhne ten nejdůležitější proces, kterým je logicky samotné oplodnění. To je realizováno výhradně v prostředí laboratoře. Dnes existují dvě hlavní metody, a to buď využití kultivačního média, nebo s využitím mikroinseminačních metod.V obou případech ale dochází k tomu, že by měla být vybrána pouze ta nejlepší spermie.

Pokud dojde k oplození, vznikne samotné embryo, které je stále zkoumáno mimo tělo ženy, tedy v laboratorním prostředí. Jelikož je často oplodňováno několik vajíček, je následně volba embrya jasné – to, které má největší předpoklady na úspěšné oplodnění je vpraveno do těla ženy. Další sice mohou být zlikvidována, ale stejně tak mohou být uchována pro případné další pokusy. A to hlavně proto, aby nemusel být celý proces opět dokola opakován. Bylo by to zbytečně složité a pro matku opět vyčerpávající i psychicky.

Zjištění výsledků

Po embryotransferu, tedy po umístění embrya do těla ženy je třeba čekat zhruba 10 dní. Poté by již měl těhotenský test ukázat, zda je žena těhotná, nebo nikoliv. Samozřejmě daná zpráva je následně potvrzována také ultrazvukem. Pokud se metoda asistované reprodukce nepovede, je možné daný cyklus opakovat. U toho je určitě zajímavé to, že se s opakovanými pokusy pravděpodobnost zvyšuje. Dnes jsou současnými pojišťovnami hrazeny celkem tři pokusy, přičemž je možné absolvovat i další, ale ty už musí být hrazeny z vlastní kapsy. Poslední výzkumy ale ukazují, že většině žen daný tři pokusy plně stačí a během nich bez problémů otěhotní. Tedy pokud není problém s neplodností na její straně a nelze ho dostatečně dobře eliminovat.

Kuba – místo nejenom pro milovníky dovolené

Kuba – místo nejenom pro milovníky dovolené

Jedna z posledních diktatur světa, ale i malebný ostrov plný památek, nádherné přírody a zvířat, která jinde nenajdeme. Pro turisty je to ráj, pro místní obyvatele někdy peklo a velký boj. A svárlivost na tomto ostrově trvá už desítky let.

Ostrov uprostřed Karibského moře je známý především pro svůj režim vedený nejprve revolucionářem a poté diktátorem Fidelem Castrem a nyní jeho bratrem Raúlem. Jiní si cení hlavně tamních doutníků. Ale každoročně do země zavítá spousta turistů, kteří si užívají exotické dovolené plné koupání, odpočinku a poznávání nových míst – z nichž je mimochodem mnoho zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Geografie

Stát leží na největším ostrově Velkých Antil a patří k němu ještě okolo 4 000 malých ostrůvků. Z velké části je nížinatý a jen místy se na něm zvedají vyšší hory, přičemž ta největší, Pico Turquino, má 1 974 metrů nad mořem. U pobřeží jsou často korálové útesy a země je občas nazývaná Perlou Karibiku. Proč? Je tady 14 národních parků a vyskytuje se tu spousta zvířat i druhů rostlin, které žijí a rostou jen tady. Mezi nejcennější stromy patří palma královská, která je národním stromem, a pták tocororo, který je také národním symbolem.

Vládne tu tropické podnebí, teploty se zpravidla pohybují okolo 24 stupňů Celsia a příliš pod ně neklesají. Velmi podobná je i teplota vody, která tak láká ke koupání. Jedinou nevýhodou je, že se tu pravidelně na podzim objevují cyklóny neboli hurikány.

Země protikladů

Koho nezajímá jedinečná příroda, může se vydat do měst. Tam lze narazit na drsný protiklad honosných domů a krásných hotelů pro turisty a na druhé straně na slumy a chudinské čtvrti, kde lidé sotva přežívají. A cizinci tu mají mnohem větší práva – existuje tu pro ně speciální doprava i čerpací stanice, jejich měna je cennější než ta místní. Obyvatelé Kuby jen těžko shánějí pohonné hmoty, málokdy se jim podaří vycestovat za hranice a jezdí ve starých autech, jaká v západním světě už skoro nevídáme. Ostatně, Kuba je druhou nechudší zemí Latinské Ameriky a vláda jedné, Komunistické strany se na místních podmínkách hodně podepisuje.

Zajímavosti

Nejzajímavější je jistě hlavní město Havana, které se také někdy říká Paříž Karibiku a je na seznamu světových památek UNESCO. Impozantní je budova sídla kubánské vlády s mohutnou kopulí, krásná je i havanská katedrála a za návštěvu jistě stojí hrad Castillo de los Tres Reyes del Morro. Ve městě Santiago de Cuba můžeme zase najít park Baconao, který je biosférickou rezervací UNESCO. A ojedinělá je tu i pevnost San Pedro de la Roca chránící město před piráty. Najít tu ovšem můžeme i katedrálu a univerzitu.

Celosvětově známé je i městečko Guantánamo, které leží jen pár kilometrů od stejnojmenné základny. Tu Kuba už přes 100 let pronajímá Spojeným státům americkým, které tu od roku 2002 vězní lidi podezřelé z terorismu.

Mexiko – nádherná země plná kontrastů

Mexiko – nádherná země plná kontrastů

Nespoutaní potomci indiánů, býčí a kohoutí zápasy, země věčného sněhu i tropická pásma. To vše charakterizuje Mexiko, živelnou zemi na jižní hranici Spojených států amerických, která ukrývá i perly dávných civilizací.

Ve skutečnosti se země nazývá Spojené státy mexické a spadá už do Střední Ameriky. Žijí v ní potomci dávných indiánských kmenů, mesticové i spousta přistěhovalců z Latinské Ameriky, kteří sem přicházejí hledat štěstí. Země je také proslulá válkami drogových kartelů a některé její kouty jsou velmi nebezpečné. Hodně se také mluví o emigrantech, kteří utíkají do Spojených států amerických. Ale Mexiko toho nabízí ještě víc.

Geografie

Tenhle 13. největší stát světa omývají hned dva oceány – Tichý a Atlantský, přičemž ten druhý se u hranic země mění v Karibské moře a Mexický záliv. Velkou část území pokrývají hory a pohoří často dosahují obrovských výšek přes 5 000 metrů, takže je na nich celoročně sníh. Na jihu je také pásmo sopek, mezi nimiž je nejznámější Popocatépetl – je to místo častých zemětřesení i vulkanické aktivity. Aktivní sopky se nacházejí i na několika ostrůvcích přináležejících k Mexiku. Ale na území státu je i hodně nížin a kotlin, které jsou úrodné. Nakonec nelze opomenout Mezoamerický korálový útes, který patří mezi největší na světě.

Počasí i podnebná pásma se v Mexiku různí, a to kvůli přítomnosti velehor. Vládne tu subtropické podnebí, ale nad 2 500 metrů je mrazivo a jsou tam pásma věčného sněhu. Moře a záliv na východě Mexika mají ovšem příjemnou teplotu a proto lákají řadu cizinců k dovoleným.

Zajímavá místa

Koho omrzí koupání a už se nechce ani potápět a prohlížet si úžasné korály, může vyrazit do velkoměst a prohlédnout si je. Hlavní je Ciudad de México, které patří k největším na světě a jsou v něm na první pohled vidět značné sociální rozdíly a chudoba některých obyvatel. Ovšem jeho centrum je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a za návštěvu stojí tamní paláce, ale i krásná náměstí. A k památkám UNESCO patří i univerzitní kampus Mexické národní autonomní univerzity.

Ve městě Guadalajara můžeme najít zase hospic Cabañas, který je také na seznamu UNESCO. Známé je i přístavní město Acapulco, které je velmi vyhledávanou turistickou destinací. Jezdí sem i ti nejbohatší obyvatelé Mexika a natáčelo se zde několik hollywoodských filmů. A nechvalně proslulé je Ciudad Juárez, které je považováno za jedno z nejméně bezpečných měst světa. Úřadují tu drogové kartely a na každém rohu postává dealer, každoročně tu kvůli jejich bojům zemře přes 1 000 lidí.

Dávné památky

Zpět do minulosti člověka vtáhnou prastaré památky, které na území Mexika vznikaly ještě před připlutím Kryštofa Kolumba a osídlením Evropany. Mezi nejcennější patří zajímavé stupňovité pyramidy v mayských městech. Můžeme je najít na poloostrově Yucatán a patří mezi světové dědictví. A pokud se skutečně některé místo vyplatí navštívit, tak toto.

Alternativní hudební scéna se otevírá

Alternativní hudební scéna se otevírá

Většina lidí zná současnou hudbu výhradně jenom z rádií nebo z televize. Přesto jsou i četné další kanály, kde se můžeme s hudbou setkat. Samozřejmě s takovou hudbou, která není masová, ale která je alternativní možností, jak se mohou hlavně noví umělci probudit a jak mohou také prorazit. A v tomto směru vzniká i několik zcela nových stylů, které jsou v dané oblasti dokonalou novinkou. A navíc novinkou, která rozhodně stojí za to, si ji poslechnout. Pojďme se společně podívat, co můžeme v rámci alternativní scény čekat.

Návrat k písničkářství

Co je poměrně zajímavou cestou mnohých současných umělců, to je zcela jistě písničkářství, někdy také označované jako takzvané lo-fo písničkářství. To sice vychází ze známých písničkářských tradic, ale přináší zcela nové prvky, ale i texty. A to hlavně samotným přístupem k hudbě jako takové, ze které je třeba čerpat hlavně onu potřebnou surovost, která je základním stavebním kamenem tohoto žánru.

Je samozřejmě jasné, že umělci, kteří se do daného žánru vrhli a kteří se v něm realizují, rozhodně nevyprodávají kluby a velké arény, jelikož se drží hlavně v oblastech menších klubů, jelikož tam mají rozhodně své místo. Samozřejmě pravidelně vydávají desky, a to jak na CD, tak třeba i na klasických kazetách, nebo na sběratelských vinylech. Nejčastěji je však jejich hudba zdarma – konkrétně třeba ke stažení na jejich webových stránkách. I to je jasná známka toho, že se jedná o hudbu alternativní.

Využití počítačových technologií

Mohlo by se zdát, že klasickým hudebním nástrojům definitivně odzvonilo. To samozřejmě nebude pravdou nikdy, ale faktem je, že se do oblasti alternativní hudby velmi často dostávají i počítače. Ostatně s různým syntetizovaným zvukem začaly mnohé kapely koketovat již minulosti. Dnes je ale rozmach mnohem větší. Stačí si vzít na podium notebook, pustit track a základ hudby je připravený. Někteří tento žánr označují dokonce jako laptopový pop. Na jednu stranu velmi zajímavé, na druhou stranu se toto označení ne vždy setká s úspěchem. Na druhou stranu hlavně beaty, v rámci kterých může laptop velmi dobře posloužit, jsou skvělým argumentem proto, že tento typ hudby rozhodně dokáže získat celou řadu lidí.

Styl zvaný shoegaze

Je zajímavé, že tento styl rozhodně není nijak nový, jelikož ho publicisté používali před desítkami let. V té době samozřejmě kapely neusilovaly o to, aby byli do tohoto žánru zaškatulkováni. Pokud se tak stalo, znamenalo to, že se od nich odtáhli jejich fanoušci. Daný pojem totiž v překladu znamenal, že styl, hudba i kapela je vymyšlená lidmi, kteří nemají doslova o ničem ponětí. Dnes je naopak výsadou alternativních kapel, pokud mohou daný styl hrát, a tak navazují na prvotní pokusy, které pocházely z osmdesátých a devadesátých let minulého století. Původ má tento styl ve Velké Británii, ale postupně se rozšiřuje do celého světa. Samozřejmě ik nám, kde je stále spjatý se scénou alternativní. A to je určitě velice dobře.

Jaké jsou nejlepší hudební festivaly v Evropě?

Jaké jsou nejlepší hudební festivaly v Evropě?

Všichni v naší redakci jsme velkými milovníky hudby. V tomto směru sice máme každý svůj vyhraněný styl, ale rozhodně to neznamená, že netolerujeme stylu jiné. V tomto ohledu jsme vedli poměrně vášnivou diskusi o tom, jaké evropské festivaly pro nás mohou být ty nejlepší. A pokud vás zajímá, na čem jsme se shodli, přečtěte si článek.

Pro milovníky taneční hudby

Začneme milovníky taneční hudby, kterých je v poslední době stále více a více. Hudba sice má své komerční představitele, ale stejně tak může mít podobu nekomerční záležitosti. Ty největší hudební festivaly jsou samozřejmě s určitým druhem komerce spojeny, což se jim však nedá přímo vytknout. Budeme-li tedy skutečně konkrétní, potom je třeba říci, že jedním z takových oblíbených festivalů je i Dance Valley, který se pravidelně koná v Nizozemsku. Má za sebou již přes dvě desetiletí, což jistě znamená, že přinese bohaté možnosti zábavy i vám.

Druhou možností pro milovníky tance je Chorvatsko, a to konkrétně festival nesoucí název Stop Making Sense. Ačkoliv je poměrně mladý, jelikož jeho historie se začala psát až v roce 2010, rozhodně má v tomto směru co nabídnou. Celkem se koná po dlouhé 4 dny, ale také 4 noci, jelikož hudba téměř nekončí. Vše v lokalitě Tisno, která kromě hudby na plážích a parketů u moře nabídne třeba možnost vyrazit i do klubů, nebo na taneční výlet na loď.

Buďte nezávislí

Za festivaly ale můžeme vyrazit také na východ Evropy. Právě v Maďarsku, konkrétně v Budapešti se koná festival nesoucí název Sziget, který se vypracoval mezi jeden z největších v Evropě. Doslova ostrov svobody, nebo také nezávislý stát. Přesně tak je tento festival nazýván místními návštěvníky.  A to hlavně proto, že skutečně nabídne od každého něco. Základem je sice kombinace popové a rockové hudby, ale najdeme zde i hudbu elektronickou. Co doslova boří zábrany, to jsou i styly, jako je jazz, blues, alternativní hudba, nebo hudba klasická. A jelikož dva z naší redakce na festivalu již byli, vše výše zmíněné osobně potvrzují. Je to zážitek, na který se nezapomíná.

Mystická a neopakovatelná atmosféra

A hledáte-li ještě něco unikátnějšího, potom věřte, že vám to může přinést známý Mysteryland. Není to název žádného zábavního parku, jelikož je to název festivalu, který se koná v Nizozemsku. Kreativně sestavený program, široký výběr hudebních – hlavně tanečních stylů, ale i otevřené prostory nebo příjemná komorní místa. To vše jsou klady, se kterými tento unikátní festival přichází každý rok, a to na počátku druhé poloviny srpna.

A abychom nezapomněli ani na milovníky tvrdší muziky, je třeba zmínit francouzský Rock En Seine. Ten se koná nedaleko Paříže a rozhodně může okouzlit tím, že rocková hudba zde téměř neutichá. Kdo je milovníkem tohoto žánru, ten si zaručeně přijde na své, a to kdykoliv po celou dobu konání, v denní či noční hodinu.

Chování rodičů ovlivňuje budoucí osobnost dítěte

Chování rodičů ovlivňuje budoucí osobnost dítěte

Náš život ovlivňuje celá řada faktorů, které jsou nejčastěji spojeny především s naším okolím. Pokud ale budeme konkrétní, je třeba hledat kořeny našeho chování a stylu života už v minulosti. V tomto směru totiž mají a měli na náš vývoj vliv hlavně rodiče, kteří tak formovaly nadosobnost. A to stylem výchovy. A i když si myslíme, že tomu tak není, aktuální studie jasně ukazují něco zcela jiného. Podívejte se tedy na svůj život a rázem zjistíte i to, jaká byla výchova vašich rodičů. U nás v redakci se vyplnilo téměř vše.

Pozitivní a kamarádské děti

Pokud jste člověkem, který je odjakživa kamarádský a zároveň nezávislí, rozhodně to není spojeno s benevolentní výchovou. Stejně tak s ní není spojeno to, že dokážete spolupracovat s ostatními, nebo jim také pomáhat. Další vlastností je také to, že jste neustále motivování podat nejlepší výkon a že se nebojíte prosadit své názory. Tak přesně toto má na svědomí takzvaný autoritativní styl výchovy, který nabádá každé dítě k tomu, aby se chovalo hlavně společensky. Chování rodičů je v tomto případě vřelé a je plné zdůvodňování toho, proč se tak rozhodli.

Pozitivní postoj k životu ale můžete mít i v případě, kdy rodiče zvolili takzvaný shovívavý styl. V tomto směru se tak rodiče vydali tím směrem, kdy sice na dítě reagují a vyslechnou ho, ale téměř nic od daných dětí nevyžadují a nechávají je, ať si dělají to, co uznají za vhodné. Pozitivní návyky jsou v tomto směru určitě dobré, ale na druhou stranu řada dětí je vlivem toho nezralých a nedokážou ovládat své impulsy, včetně agresivity. A to se může jasně projevovat i v budoucnu, právě v dospělém životě.

Děti bez jakékoliv spontánnosti

Jsou ale i problémové styly chování, které mohou být charakteristické hlavně tím, že dítě je na první pohled zcela izolované a téměř se nesnaží téměř jakkoliv vyniknout. Přesto ale může být v daném chování pozorována určitá nezávislost, ale určitě ne s ohledem na to, aby se vymykala běžným standardům. To vše jsou negativní důsledky autoritářského stylu ve výchově. Tedy takového stylu, kdy nefunguje oboustranná komunikace a veškeré rozmluvy a tresty postrádají tradice či úctu. Naopak jsou aplikovány tvrdé tresty, a to jak manuální, tak i pracovní.

Podobně chybně je na tom i styl zanedbávající. Zde je sice dítě trestáno také skutečně minimálně, ale stejně tak nedochází také k žádné vzájemné komunikaci. Takové děti, ale v budoucnu i dospělí nedokážou dobře ovládat své impulsy, mají sklony k rozmařilosti a jsou tou skupinou, která často podlehne drogám, ale i dalších negativním projevům společnosti. Tím však nechceme říci, že by měla sklony k tomu, žít alternativní život. Ten je naopak spojený se správnými postupy ve výchově, jelikož dítě a poté i dospělí si dokáže své postoje obhájit a ví, proč se danou cestou vydává.

 

Jak zlepšit kvalitu svého života a žít v rovnováze?

Jak zlepšit kvalitu svého života a žít v rovnováze?

Kvalita života je v dnešní době to nejdůležitější, na co bychom se jenom měli zaměřit. Pokud už nechcete být otroky jiných lidí, pojďte si přečíst několik rad, jak můžete svůj život změnit. A to tím způsobem, že bude kvalitnější a příjemnější. A přitom dané změny nemusí být nijak výrazné. Pouze je třeba vědět, jak na to. A na tom jsme se shodli všichni, v naší redakci, jelikož právě podle daných pravidel se snažíme žít.

Naslouchejte svému vnitřnímu já

Možná jste se již několikrát setkali s tím, že když se rozhodujete co udělat a neudělat, nevíte, jak se rozhodnout. Možná dáte přímo na svůj rozum, možná dáte na své okolí, ale ideální je, pokud dáte na své vnitřní já. Tedy že se nenecháte ovlivnit ničím ostatním, ale že se zaměříte výhradně na to, co vám vaše samotná intuice říká. Ano, někdy to může mít špatné následky, ale každý problém může být výzvou a zároveň není problém, který by neměl řešení. I díky tomu se vám možná otevřou nové možnosti vašeho života a tím ho samozřejmě zkvalitníte.

S tím souvisí i to, co byste měli dělat, a to proto, abyste se cítili spokojeni. I na to existuje jedna velmi dobrá odpověď. A to taková, že primárně je dobré dělat to, co vás baví a co vás samozřejmě také naplňuje. Tedy není správné dělat to, co dělají lidé ve vašem okolí, jelikož je správné dělat to, po čem toužíte a co si přejete dělat. Jedině tak budete po této stránce spokojeni.

Neodkládejte věci a nebuďte na nich závislí

Co je velkým problémem dnešní doby, to je rozhodně závislost. Někdo může být závislý na mnoha věcech materiálních, jiní zase na svém okolí, nebo třeba na svých činnostech. A tak rámec svého života nemění třeba do té doby, než budou mít nového partnera nebo práci, nebo než budou mít nové auto. To je samozřejmě chyba, jelikož pokud chceme změnu, není důvod ji odkládat. Pokud si říkáte, že se nyní cítíte dobře a počkáte až na onu dobu, je to špatně.

S tím může souviset také náš žebříček hodnot. Každý logicky máme jiný, ale přesto může být v něčem přímo podobný. Někteří na jeho vrchol staví rodinu, jiní majetek, další zase zdraví. A často vše určujeme podle toho, jak má žebříček sestavený naše okolí. I to je špatné, jelikož dobré je řídit se skutečně podle nás, podle svých principů a systému hodnot. A že máme každý jiný, na tom není nic špatného.

Učte se a buďte vyrovnaní

Se vším, co bylo napsáno, souvisí i to, že byste se měli neustále učit řadu nových věcí. Ostatně nic jiného vám také nezbude, jelikož váš život může dostat takový směr, kdy zkrátka budete potřebovat zjistit nová fakta, která vás povedou kupředu. Zároveň je ale třeba nechat si a udržovat příjemný pokoj ve vaší duši. Někdo se může odreagovat prací, jiný čtením, další hudbou. Ani zde nedělejte to, co chce okolí, ale dělejte to, co chcete vy.

The Juiceman – průkopník přirozené životosprávy

The Juiceman – průkopník přirozené životosprávy

Ačkoliv nám aktuální trendy v oblasti života a zdraví doslova diktují to, čím se máme stravovat nebo léčit, nikdy nebylo nic lepšího, než přirozená životospráva. A s tou souvisí i příběh člověka, který měl přezdívku The Juiceman, ale jeho pravé jméno bylo Dr. Norman W. Walker. Ten patřil mezi nejvýznamnější lékaře, kteří se v USA zabývali zdraví a výživou. A že se jí nejenom zabýval, ale určoval v této oblasti četné trendy, to dokazuje i jeho věk 99 let. Díky svým názorům, závěrům a publikacím ho dnes můžeme nazvat průkopníkem přirozené životosprávy. Pojďme se podívat na jeho životní příběh.

Lék na řadu nevyléčitelných chorob

To hlavní, čím se proslavil, byla schopnost vyléčit doslova nevyléčitelné. Tedy v uvozovkách. Pokud se jednalo o skutečně zákeřnou nemoc, tam dobrá životospráva nepomohla. Pokud se ale jednalo o problémy dnes nazývané jako civilizační choroby, zde mohly jeho metody naplno posloužit. Stačilo jenom dodržet povinnost správné výživy, stejně jako duševní hygienu a vyrovnanost. Už v té době dokonce upozorňoval na to, že různé zázračné diety a revoluční postupy ve stravování rozhodně nejsou správné. Vše dle něho muselo mít systém, řád a jídla musela být volena správně. Stejně jako bylo třeba je i správně konzumovat.

Svůj výzkum tento doktor realizoval i ve svém vlastní laboratoři, která nesla název Norwalk, tedy podle svého jména. Zde se primárně zaměřoval na to, co vše obsahují ovocné a zeleninové šťávy a co vše mohou našemu zdraví přinést. A s jeho objevy souviselo také to, že se především do amerických domácností postupně dostávaly a tak zlepšovali kvalitu života místních obyvatel. Dnes samozřejmost, ale v minulosti průlom. Ostatně jeho knihu, která v rámci tohoto tématu vyšla, není problémem koupit ani dnes. Samozřejmě v modernějším vydání, ale všechny informace jsou postaveny na jeho závěrech.

Řada publikací, které jsou spojeny i s redukcí váhy

Nebylo to ale jenom zdraví jako takové, ale byla to také hmotnost, kterou tento lékař pravidelně kontroloval nejenom u sebe. Ostatně za tímto účelem napsal také knihu, a to s názvem Jednoduchá kontrola váhy. I ta vychází z jeho poznatků a přesně upozorňuje na to, jak si svou váhu udržet, jaké potraviny jíst a jaké samozřejmě pro nás nejsou ty pravé. Dnes na jeho základech staví celá řada výživových poradců, kteří si ze správné skladby jídelníčku dělají řemeslo. Přitom původ daných poznatků je zcela jinde.

S touto knihou, ale i s životním stylem souvisí to, že sám Dr. Norman W. Walker všechny postupy i sám praktikoval. A to nejenom s ohledem na správné stravování, ale také s ohledem na to, co dělal ve svém volném čase. Pravidelně jezdil na kole, stejně jako se věnoval zahradním pracím, nebo pracím na své zahrádce. A to vše jasně vedlo k jedinému, že si mohl stále užívat nejenom vitality po stránce fyzické, ale i duševní. A to je něco, co v dnešní době hledá stále více a více lidí. Bohužel v různých zaručených radách, přitom pravda je někde úplně zcela jinde.

 

Životní příběh Boba Marleyho

Životní příběh Boba Marleyho

Pravděpodobně není známějšího hudebníka v žánru reggae, než je právě Bob Marley. Tento člověk se totiž zasloužil nejenom o to, aby vešla ve známost tato unikátní hudba, ale stal se známým člověkem i pro svůj příběh, ale i svah pohled na svět. A že se jedná o postavu skutečně unikátní, to dokazuje třeba unikátní festival Africa Unite, který trval jeden celý měsíc a poprvé se uskutečnil už v roce 2005. A to s cílem oslavit šedesáté výročí tohoto krále reggae.

Život slavného hudebníka

Zatímco široká veřejnost to neví, jeho fanoušci jistě vědí, že jeho pravé jméno je Robert Nesta Marle. Narodil se černošce a námořnímu důstojníkovi, a to v Rhoden Hall právě na Jamajce. V deseti letech však jeho otec zemřel a rodina se přestěhovala do poměrně drsného předměstí, které neslo název Kingston Trenchtown. A právě tamní ghetto bylo nejenom bojem o přežití, ale i symbolem kouření marihuany, nebo také symbolem zajímavé hudby a pevně trvajícího přátelství. A právě to bylo na počátku kariéry tohoto hudebníka, jelikož zde se seznámil se svým kamarádem, kterým byl Bunny Wailer.

Netrvalo dlouho a první singl byl na světě. Stalo se tak v roce 1962. Bohužel úspěch nepřinesl, ale to Boba nijak nezlomilo a tak pokračoval v hudbě, kterou tolik miloval. To mu přineslo první drobné úspěchy, ale zatím stále jenom na Jamajce. Od hudby se ale na čas odpoutal, a to po svém sňatku, kdy si vzal Ritu Andersonovou. Stalo se tak v roce 1966, kdy později pracoval i na výrobní lince místní automobilky. Později však místo opustil a byl pohlcen duchem rastafariánského hnutí.

On a kapela

První úspěchy, které zažíval, byly spojeny hlavně s jeho kapelou, která nesla název The Wailers. Zajímavostí je, žehto kapela je podepsána i pod písní I Shot the Sheriff, kterou však mnozí znají spíše jako verzi od Erica Claptona. Později se kapela rozpadla a tak Bob Marley začal vystupovat s novou kapelou pod novým názvem – Bob Marley & The Wailers. To se ukázalo jako velmi dobrý krok, jelikož v té doby vznikl nejznámější hit No Woman, No Cry. Bylo tomu v roce 1976.

Ačkoliv v daném období byl hudebník na skutečném vrcholu, stala se jiná událost, a to taková, že byl 5. prosince 1976 napaden a postřelen. Naštěstí se uzdravil, ale po incidentu se raději přestěhoval do Velké Británie, kde natočil třeba alba Exodus, nebo Kaya.

Fotbalové zranění a rakovina

Další zranění ho čekalo o rok později, a to v roce 1977, a to při fotbale. Jednalo se sice o zranění banální, ale při vyšetření mu lékaři zjistili, že má melanom – rakovinu kůže. V rámci toho zůstal věrný svým ideálům a odmítl amputaci. Rakovina tak postupem času zachvátila další orgány, což znamenalo, že se dny tohoto umělce pomalu krátí. Odletěl se léčit do Německa, později do Miami. Zde zemřel 11. května 1981. Bylo mu 36 let.

Hippies – nejznámější styl, který přetrvává dodnes

Hippies – nejznámější styl, který přetrvává dodnes

Označení jako děti květin, květinové hnutí, ale i další názvy. To vše v sobě skrývá hnutí Hippies, které vzniklo v šedesátých letech v USA. Samozřejmě se jednalo o hnutí neorganizované, jehož základ však položili hlavně beatníci. Tedy generace mnoha známých autorů, kteří prostřednictvím svých děl ukazovali svůj život. S postupem času se toto hnuté samozřejmě rozšiřovalo do celého světa. A to především pro ideály, které byly ctěny. Jednalo se hlavně o mír, o lásku, ale také přátelství a tolik vyhledávanou svobodu. A ta bývala tím, co mnoha lidem chybělo nejvíce, a tak rázem dostali unikátní alternativu.

Užívat si života a nebudovat kariéru

Těmi základními stavebními kameny daného hnutí bylo samozřejmě i to, že bychom se jako členové měli chovat primárně spontánně. Tedy nikoliv jako většina populace. Měli bychom mít vlastní názory, vlastní vzorce chování a měli bychom si také užívat života. To vše symbolizoval a symbolizuje také styl oblékání. Velmi často byly a jsou Hippies spojováni s dlouhými vlasy, ale také volným oblečením nebo mnoha korálky. Mnohé odnože také prosazovaly prostý a jednoduchý vzhled, bez nutnosti přehnané péče. To bylo směřováno hlavně proti metrosexualitě mužů.

Mnozí Hippies však samozřejmě šli ve svém užívání-si života ještě dále, a tak byli přívrženci i nevázaného sexu, kdy nehrálo roli partnerství nutně s jednou jedinou osobou. Tato volná láska však byla spojována také s různými drogami. Naprostou klasikou samozřejmě byla marihuana, ale stejně tak oblíbené byly drogy psychedelické, jako je LSD. I vlivem toho mnoho komunit tíhlo k mystice, ale třeba i k náboženství, nebo také filozofii a různým kulturám. Možností, jaké existovali, však bylo tolik, že je lze jenom těžko všechno objektivně zmapovat.

I v současné kultuře

Je zajímavé, že bylo několik režimů, které se toto hnutí snažily vymítit, ale nikdy se jim to nepodařilo. Nejzajímavější je rozhodně to, že vliv Hippies můžeme pozorovat i nyní. Nejčastěji třeba v televizi, filmu, nebo i výtvarném nebo hudebním či literárním umění. Daný přesah daných komunit však můžeme pozorovat třeba i v oblasti životního stylu, který se týká třeba zdravé výživy. Z daných směrů ale dnes vycházejí i četné hudební festivaly, které se stávají spíše masovou záležitostí a tak je jasné, že vyznavači této sub-kultury si spíše vybírají ty, které ještě nemají nádech oné komerce, proti které je bojováno.

S čím je tento styl také pevně spjatý, to je i cestování. Velmi populární byly v minulosti různé drobné autobusy a mikrobusy, nejčastěji potom značky Volkswagen. Ty můžeme na našich silnicích vídat i dnes, i když už ne tolik výrazně pomalovaných, jako v minulosti. Co však nechybí, to je onen symbol míru, se kterým Hippies byly vždy pevně spjati a nesměl chybět jako nezbytné doplněk.

Už jste slyšeli o raw stravě?

Už jste slyšeli o raw stravě?

Raw znamená v překladu syrový. A ve spojení se stravou je samozřejmě jasné, co máme na mysli. V tomto ohledu ale musíme nejprve říci, z čeho vlastně daná filozofie vychází. Je to vegetariánství a tak musíme říci, že v dané stravě rozhodně nečekejte žádné maso. Je sice pravdou, že některé druhy se dají bez problémů konzumovat ve své syrové formě, ale správná raw strava ho rozhodně neobsahuje a také by ho obsahovat neměla.

Co je hlavním cílem?

Primárně je hlavní cíl to, dostat do těla co nejvíce takzvaně živých potravin. Tedy takových, které mají velké množství minerálů, enzymů, ale stejně tak i různých vitamínů. To logicky vede k tomu, že náš organismus má skutečně vše, co k bezproblémovému fungování potřebuje. A dostává to samozřejmě přímo z přírody, bez nutnosti využívat různé chemické a jiné látky. V tomto ohledu tak prospíváme našemu zdraví.

Naše tělo se tak dokáže velmi dobře čistit, stejně jako dokáže zkvalitňovat činnost vnitřních orgánů, dokáže také vyčistit krev, ale i obnovovat staré buňky a vytvářet nové. Umí také odplavovat z těla vše škodlivé, hlavně potom různé radikály. Se zdravím ale raw strava souvisí i tak, že díky ní můžeme také velmi dobře bojovat proti civilizačním chorobám. A jelikož právě ty jsou v dnešní době velkým problémem, je dobré vědět, jak na ně.

Čím je daná strava charakteristická?

Pokud stravu budete chtít někdy ochutnat, je třeba znát ty hlavní zásady, které se k ní vážou. Důležité je vědět hlavně to, jak by měla probíhat příprava. Zde totiž zapomeňte na klasické kuchařské postupy. Cílem je totiž dostat na papír potraviny, v rámci kterých teplota přípravy nepřekročila hraničních 42 stupňů Celsia. Vlivem toho zapomeňte třeba na pečení, vaření, nebo smažení. Nejvyužívanějšími postupy jsou různé mixování a krájení či sekání, stejně jako vysoušení, nebo také klíčení. Bát se ale nemusíte ani zajímavých kombinací ve spojení s různým kořením, jelikož právě díky němu vzniknou pokrmy na první pohled, ale i na první ochutnání unikátní.

Doma i v restauracích

Daná jídla lze samozřejmě vyzkoušet i doma, a to proto, že na trhu se nachází celá řada raw kuchařek, nehledě na stovky internetových receptů, které mohou být pro vás a vaše potřeby unikátní inspirací. Stejně tak ale můžete danou stravu ochutnat třeba i v několika restauracích, které dnes postupně vznikají. A to hlavně proto, že trend raw, tedy syrové stravy již dávno není určený pouze pro uzavřenou skupinu lidí a různé komunity, ale chce nabídnout alternativu i těm, kteří hledají něco nového. A to ať už dlouhodobě, nebo pouze krátkodobě, kdy dané možnosti zkrátka jenom ochutnáme. Ideální, pokud nás klasická kuchyně už nudí a skutečně hledáme něco nového – unikátního a zajímavého. A to je v dnešní době cesta, kterou bychom se měli vydávat.